Čtvrtek 21. 6. 2012 19:30–21:30 Kávárna Kaféidoskop, Lazarská 8 ve dvoře (www.cafeidoskop.cz) Bulat Okudžava - Papírový voják - PREMIÉRA

Ne, Bulat nebyl papírový voják. Byl to voják z masa a krve, a té také nějaký ten žejdlík vycedil za vlast, byť mu předtím vzala oba rodiče a otce dokonce zastřelila. Náš první pořad o Bulatu Okudžavovi vychází z jeho poslední prózy, líčící dětství na Arbatu. Tenhle je inspirován jeho první prózou "Ahoj študente", sdělující, jak to bylo dál. Novela u nás vyšla v roce 1964 a přeložila ji paní Anna Nováková. Vyprávění o bezvýznamných a všedních neudálostech na frontě, kde může každou chvíli přiletět smrt, čte Věra Slunéčková. Písně a verše Bulata Okudžavy v českém překladu Milana Dvořáka zpívají a recitují Věra Slunéčková a Milan Dvořák. Vstupné Kč 150,-. Nezapomeňte si vyzvednout vstupenky nejpozději do 14. 6.!

Registrace na cafeidoskop.cz/akce/register.php?eventid=343

Server rustina.eu vypátral způsob, jak tam dostat zadarmo aspoň to kafe - cafeidoskop.cz/kupony/

24. 5. od 16,00 ve velkém sále v suerénu PedF UK Praha se koná přednáška prof. Gojko Čelebiče (denpoezie.cz/?page_id=620) Dostojevskij a současný západ. Pořádá Společnost F. M. D. a katedra rusistiky a lingvodidaktiky PedF UK.
Rusistika už pronikla i do Pražské muzejní noci - 9. 6. se přidá i Dům národnostních menšin (Vocelova 3, u stanice I. P. Pavlova):
  • 20:30 - 21:30 Podkarpatská Rus a první ČR. Filmové představení: Cesta za vzpomínkami profesorky Světly Mathauserové, jako vzpomínka na roky, kdy toto území bylo součastí dějin ČR.
  • 22:00 - 23:00 Osobnosti ruského kulturního dění. Filmové představení: Zástupci ruské kultury v Čechách (Historicko-dokumentární film o významných zástupcích ruské kultury).

Bude ruština jazykem EU?

Dmitrij Rogozim napsal rezolucii 211/2011, v ní si přeje, aby se ruština stala úředním jazykem v EU. Mnoho politiků vnímá Rogozinovo přání jako snahu, aby bylo slyšet hlas z Moskvy. Nicméně v poslední době se prý ozývají někteří obyvatelé Pobaltí, že jejich mateřským jazykem je ruština chtějí tedy, aby se jím mohlo mluvit i v Bruselu.

Takže osud ruštiny v EU je částečně v rukou Estonců a Lotyšů (a následně bruselské adminisrativy). V tomto případě totiž nemůže hrát roli využitelnost jazyka v reálné komunikaci, tedy to, že rusky v EU mluví 10% lidí. Například polovina Bulharů.

Odkazy k tématu:

Čechoslováci v gulagu

22. května, 18:00 – 20:00

Galerie Montmartre (Řetězová 7, Praha 1, 1. patro nad kavárnou, 22. březen – 27. květen (Út - Ne 12,00 - 18,00) Komentovaná prohlídka výstavy spojená s projekcí dokumentárního filmu Šimona Špidly Mrtvá trať (2011) o české výpravě do opuštěných táborů gulagu.

Výstava Adama Hradilka a Jana Dvořáka věnovaná osudům československých občanů zavlečených do sovětských koncentračních táborů. Autoři zaznamenali desítky rozhovorů s bývalými vězni a shromáždili množství materiálů z archivů NKVD i autentických předmětů lágrového života. Svědectví vězňů, fotografie a artefakty z lágrů tvoří součást unikátní výstavy, kterou Knihovna Václava Havla pořádá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Alexandrovci, slavný ruský armádní soubor, vystoupí v květnu 2012 na 17 koncertech v rámci jejich historicky největšího koncertního turné v České republice. Tradičními partnery jsou Česko-ruská společnost a Česká asociace rusistů. podrobnosti zde: alexandrovci.cz

Došlo k změně webové adresy Ruského střediska vědy a kultury v Praze na http://cze.rs.gov.ru/cs.

Informace o 14. Mezinárodní přehlídce dětských a mládežnických pěveckých a tanečních souborů v Příbrami. Pořadatelem přehlídky je Místní rada Česko-ruské společnosti Příbram. Pořádá ji pod záštitou měst Příbram a Rožmitál pod Třemšínem ve dnech 15. – 18. 10. 2012. Soubory vystoupí v rámci přehlídky na 1 – 2 koncertech v příbramském regionu a ve Středočeském kraji a na Galakoncertu v příbramském Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami, který proběhne 17. 10. 2012 od 16:00 do 18:30 hod. Přehlídka je nesoutěžní a nehonorovaná. Hlavními cíli jsou výměna zkušeností, navázání kontaktů, vzájemné poznávání uměleckých kolektivů a rozvoj mezinárodní spolupráce.

Podmínkami účasti jsou:

  1. Vystoupení na Galakoncertu v trvání asi 10 minut. O délce vystoupení rozhodne pořadatel podle počtu zúčastněných souborů.
  2. Zařazení alespoň jedné české písně nebo tance do vystoupení.
  3. Zaslání závazné přihlášky do 15. 6. 2012.
  4. Pokud se soubor bude chtít zúčastnit celé přehlídky a vystoupit na dalších koncertech požádá o to organizátory, případně o zajištění ubytování a stravování.

Doplňkový program: Návštěva památných míst, muzeí, zámků, dětských zařízení a přírodních krás regionu Příbram a jeho okolí. Úhrady: Účastníci si hradí: Dopravu, pojištění, ubytování, stravování (Orientační ceny: Ubytování s polopenzí v příbramských hotelech: 400 – 650 Kč /osoba a den. Pořadatel má možnost zabezpečit v mimopříbramských ubytovacích zařízeních do vzdálenosti 20 km ubytování s celodenní stravou do 350 Kč/ osoba, den a noc.)

Pořadatel hradí Občerstvení a obědy ve dnech vystoupení souboru a doplňkový program.

Písemné přihlášky: Zájemci o účast na přehlídce podají písemné přihlášky do 15. 6. 2012 na adresu ptr.noha@seznam.cz nebo poštou: Petr Noha, Okružní 194, 261 01 Příbram VII

K přihlášce zájemci připojí charakteristiku souboru, program koncertního vystoupení se stručným popisem jednotlivých čísel pro potřeby uvádění programu, propagační materiály (foto, charakteristický videozáznam – videoklip) ze svých vystoupení. Určí odpovědnou osobu a uvedou její kontaktní e- mail. Na přehlídku si účastníci přivezou pro svá vystoupení vlastní audio záznamy na CD nebo DVD. Pokud zájemci budou požadovat pomoc pořadatele při zajištění ubytování, připojí k přihlášce též seznam účastníků souboru (příjmení, jméno, datum narození, číslo cestovního dokladu), V případě velkého počtu přihlášených kolektivů organizátoři provedou jejich užší výběr a všem kolektivům zašlou do 30. května 2012 zprávu o jejich účasti na přehlídce a vybraným kolektivům do 5. září 2012 zašlou společně s potvrzenými seznamy oficiální pozvání, s kterými kolektivy obratem požádají víza na konzulátech České republiky.

6. Letní škola ruského jazyka pro studenty 14 – 19 let se bude konat v Hrachově na Příbramsku v malebné povltavské krajině ve třech turnusech (1. - 15.7. 2012, 15. - 29.7. 2012 a 29.7. - 12.8.2011). Cena pro jednoho účastníka 4.900,- Kč zahrnuje ubytování, 5 x denně stravování, výuku, dopravu z Prahy do Hrachova a zpět. Vyučují rodilí mluvčí. Přítomni budou středoškolští studenti z RF, kteří se zde budou učit česky. Nad projektem převzal záštittu hejtman Středočeského kraje. Podrobnosti na tel. 607 822 957, 311 212 103 nebo na našich kontaktech. Uzávěrka přihlášek 30. dubna 2012.
Кто нас достоин свободе учить

А, давайте, мы дружно покаемся
Из глухих камышовых болот?
Поломаем друг другу бока, и вся
Лихолетная недужь пройдет.

Нахлобучим поддёвку и лапоти,
Выжжем поле и сломим острог.
И ярило займется на западе
И покатит шаром на восток.

И - скорей бы! - учёные барины
Нам вобъют под линялый треух:
Мол, народ, хоть и божии твари, нах,
Так же туп, так же слеп, так же глух.

Но, поскольку история вставила
Нам в колеса неструганный дрын -
Развернем знамя Вацлава Гавела
И поцокаем дружно за ним!

O ruštině

Ruština (russkij jazyk) je nejužívanějším slovanským jazykem. Pro slovanské národy je ruština hlavním univerzálním dorozumívacím jazykem (nepočítaje církavní slovanštinu).

Ruština patří společně s běloruštinou, ukrajinštinou a rusínštinou do skupiny východoslovanských jazyků.

Rozšíření ruštiny

Ruštiny byla úředním a hlavním dorozumívacím jazykem carského Ruska a z toho důvodu se rozšířila po obrovské rozloze východní Evropy a severní Asie.

Významné rusky mluvící menšiny žijí i v mnoha jinak neruských i neslovanských státech, které po rozpadu Sovětského svazu získaly nezávislost.

Ruština je velmi rozšířena v Izraeli. Významné rusko jazyčná menšiny jsou mimo bývalých zemí SSSR v Číně, Mongolsku, Finsku a USA.

V dobách studené války se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí Varšavské smlouvy a RVHP, v řadě z nich se povinně vyučovala na školách. V Československu se ruština vyučovala povinně do roku 1990, tato zkutečnost byla mnohými kritizována, ale dnes s odstupem času lze říct, že povinná výuka ruštiny byl jeden z mála nesporných kladů té doby.

I v zemích nespadajících do sovětského bloku byla ruština nejčastěji voleným cizím jazykem ze slovanských jazyků.

Kvůli svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů.

Ruština jako úřední jazyk

Ruština je úředním jazykem v státech: Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Krym (Ukrajina), Abcházie a Jižní Osetie (Gruzie), Podněstří a Gagauzie (Moldávie)

V Číně je ruština uzána jako jazyk menšiny.

Ruština historie

Od 10. století se na ruském území spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech.

Vliv církevní slovanštiny slábl od 17. století, kdy stoupal význam Moskvy a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku 18. století došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy cyrilice na tzv. graždanku. V 19. století došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury.

V roce 1917 došlo k pravopisné reformě, která mj. opět zjednodušila písmo.

Abeceda a výslovnost

Ruština se píše cyrilicí. Ruská abeceda se nazývá azbuka.

velké: А Б В Г Д Е Ё Ж З И Й К Л М Н О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Ш Щ Ъ Ы Ь Э Ю Я
malé: а б в г д е ё ж з и й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ъ ы ь э ю я
přepis: a b v g d e ë ž z i j k l m n o p r s t u f h c č š šč '' y ' è ju ja
výslovnost: a b v g d je jo ž z i j k l m n o p r s t u f ch c č š šč tvrdý znak y měkký znak e ju ja


  • Na rozdíl od češtiny Rusové rozlišují výslovnost měkkého a tvrdého I/Y - zatímco И se čte podobně jako naše (o něco měkčeji), Ы je výrazně tvrdší (vyslovujeme naše I/Y (v češtině obě stejné) v poloze přibližně jako pro výslovnost a/ch)
  • Měkký znak a Е, Ё, И, Ю, Я změkčují předcházející souhlásku, např. дети se čte [ďeťi], мать se čte [mať]. V takových případech se počáteční [j] z výslovnosti trochu ztrácí, "vyčerpá" se na změkčení.
  • Tvrdý znak se používá výjimečně pro vyznačení švu mezi předponou a kmenem, kde naopak ke změkčování docházet nemá: въезд čti [vjezd].
  • Silový přízvuk je na různých slabikách, v písmu se však nerozlišuje (s výjimkou jazykových učebnic, slovníků apod.)
  • Silný dynamický přízvuk má pak i důsledky kvalitativní, v přízvučných slabikách je plný vokál, v nepřízvučných dochází k redukci, např. Молоко se čte jako [mъlъkó]. Nepřízvučné О se čte skoro jako [a], např. свобода čti [svabóda].
  • Ruština má pohyblivý přízvuk, to znamená, že může být na jakékoliv slabice, např.: мама [máma], хочу [chъčú], барабан [barabán].
  • Ruský přízvuk je silnější a dynamičtější než český, kromě toho má významotvornou funkci, např. замок [zámъk] - hrad, замок [zamók] - zámek, стоит [stójit] – stojí (o penězích), стоит [stъjít] – něco stojí někde, nachází se.
  • Ё je přízvučné Е a Rusové ho v písmu zřídka odlišují. Pokud by nevznikla nejednoznačnost ve významu slova, píší místo něj Е.
  • Na rozdíl od sousední běloruštiny a ukrajinštiny, v ruštině se praslovanské [g] nezměnilo na [h].

Gramatika ruštiny

  • Ruština má 6 pádů (oproti češtině chybí 5. pád, který je nahrazen prvním pádem).
  • Slovesa se časují podobně jako v češtině. Existují dva druhy časování (= základní rozdělení sloves podle časování). V prvním časování převládají koncovky s písmenem "a" (dělaju, igrajut, ...) a v druhém časování převládají koncovky s písmenem "i" (napišu, uvidim). Dále kromě tohoto rozdělení existují další typy časování, které se od sebe liší způsobem časování.
  • Ve spisovném projevu se nevypouští podmět, musí na jeho místě být alespoň osobní zájmeno.
  • V minulém čase se nepoužívá pomocné sloveso být (я написал = ja napisal = napsal jsem).
  • V přítomném čase chybí spona (он дурак = on durak = je to hlupák).

Slovní zásoba ruštiny

Ve starší slovní zásobě jsou výpůjčky z turkických jazyků (конь = koň = kůň; кабан = kaban = kanec; коте(ё)л = kotel = kotel). V novější zásobě se objevují slova přejatá z němčiny, francouzštiny a angličtiny.

Klavesnice.info: virtuální ruská klávesnice umožňující psát znaky ruské cyrilice (ale i jiných jazyků) bez speciálního HW zařízení - třeba v internetové kavárně, na návštěvě nebo u zákazníka.
 
 

Copyright (c) 2011 Rustina.eu. All rights reserved. Kontakty.